Expedice 2011 část II.

La Tranche sur Mer - První krůčky...

Naše expedice se přehoupla do druhé poloviny a my opouštíme se západem slunce Zámky na Loiře. Oslepení žlutou září pokračujeme pouštní architekturou Francie k jednotvárnému moři. Ke správnému směru už nyní stačí pouze hezké počasí ;) Cestu absolvujeme večer a krátce po půlnoci usínáme na odpočívadle - 10km od La Tranche sur Mer, 12km od moře. Krátce nad ránem dobýváme Atlantický oceán a první ranní stopa před ustupujícím mořem na pláži patři Martin Armstrong a Lucii Aldrin ;) Znáte to, je to malý krok pro člověka a veliký skok z republiky ;)

V La Tranche se budete cítit opravdu skvěle. Kde jinde byste měli zažít pocit naprosté bezmocnosti, než na samém konci západní Francie ;) To, že jste opravdu v háji poznáte brzy. Město je velice zvláštní. Je to rezidentní městečko plné malých, bílých, rezidentních domků mecenášských papalášů. Mimo sezónu má La tranche sur Mer kolem 300 obyvatel. V sezoně se z La Tranche stává turisticky oblíbená mravenčí matka svolávající své děti na lízátko v hlíně ;) Najdete zde (mimo jiné) hypermarket Účko, oblíbené jsou místní trhy a stárnoucí Bruce Willis válí své oscarové role v místním kině ;) Po první procházce po pláži poznáváme naše nové anglické přátele v Résidence De L'Océan. Jedná se krásný palác s možností pronajmutí apartmánů s výhledem přímo na moře ;) Každá romantika něco stojí. Tady zaplatíte za jednu noc od 150€, ale budete tu mít opravdu všechno, včetně kompletně zařízených apartmánů. Později tu na pozvání zůstáváme, nyní se však vydáváme do La Rochelle, odkud se přes most dostaneme na ostrov l’Île de Ré, kde již máme předpřipravený apartmán stejného hotelového řetězce ;)

Vyjíždíme z La Tranche. Jedno upozornění na začátek pro majitele motorových vozidel. Město je plné uzoulinkých (slovo použito záměrně) jednosměrek a než se člověk adaptuje, chvilku to potrvá ;) Dejte si pozor na pěší zóny a na pravidlo pravé ruky ;) La Rochelle není z Tranche přímou vzdálenosti příliš daleko (25km), cesta však vede ve vnitrozemí oklikou, stejně je to s ostrovem l’Île de Ré, který vidíte z pláží La Tranche sur Mer a jehož přímá vzdálenost je 10km. Po cestě k cíli najíždíme kolem sta kilometrů.

Vítejte v La Rochelle díl první - Seznámení

V La Rochelle jsme poprvé a už v tento první den jsem si toto místo “zamiloval”. Vítejte v pekle ;) Ve městě se tvoří po celý den mastodontní kolony aut. Většina dvouproudových městských tahů je rozdělena na osobní pruh pro běžnou automobilovou dopravu a pro autobusovou-taxikovou dopravu. Je zde spousta kruhových objezdů, nepřehledného značení , spletitost uliček, překrývaní pruhů a tak dále a tak dále… věc ve Francii vídána ;) Z celé té(to) Francie mi právě tady bylo trochu úzko při sledování a kontrolování navigace a při určení správného směru. Zlatý bordel v Paříži ;) Nějakým způsobem jsme projeli centrem a na výpadovce jsme uháněli směrem k letišti, kde se hlavní tah ztrácí daleko v moři.

l’Île de Ré - Utopenec na útěku

Seznamte se prosím, most Le pont de l’Île de Ré je vám plně k dispozici ;) Jedná se o tří kilometrový, architektonický unikát. Netuším, proč nás každou Francii nějaký podobný most k sobě mocnou silou hypno-žáby uková ;) Jelikož jste ve Francii, připravte si pro osobní automobil 16,5e na obousměrný přejezd této placky nad mořem. O výběr centů se stará lidská posádka v kabinkách mýtných bran, takže když ji tam fláknete papírovou pětistovku v eurech, určitě vám po pár hodinách studovaní pravosti bankovky (ne)rádi rozmění ;) Most je tvořen dvěma automobilovými pruhy (z každé strany jeden) takže při projíždění jen tak přemýšlím, jak by tento nemalý ostrov byl zásobován v době krize, kdyby na mostě havaroval umaštěný tirák s 4 000 000 galony ropy na palubě, doprovázený upuštěním čambára z jeho smradlavých úst po rybě ;) Nebo by to mohl být tanker.... po levé straně mostu na vás bude mrkat zdejší, těžký a špinavý přístav zaoceánských, nákladních lodí, domov mnoha tankerů a překladiště pašovaných afrických dětí a zbraní...záleží na směru plavby ;) I like it ;) Pokud nemáte auto, můžete si před vjezdem na most půčit jízdní kolo a projet se i po městě, kde máte řadu dalších kolových boxů. Před půjčením těchto kol si však musíte vyřídit speciální kartu ve zdejším office de tourisme. Pro pěší a cyklistickou turistiku je zde vytvořen speciální pruh. Jelikož se jedná o jednu příjezdovou cestu a sám ostrov ma velicé řídkou infrastrukturu, je zde doprava fakt hustá... :) ale k údivu všech členu posádky českého vozidla (já a Lucka) plynulá ;) To že se nalézáte na ostrově jen tak z auta nepoznáte. Cesta se klikatí vnitrozemím a moře z asfaltky neuvidíte. Nalézáte se na ostrově uprostřed moře, takže se připravte na větrné podnebí a proměnlivost počasí. Ubytovali jsme se v Résidence Mail Plage. Na ostrově jsme strávili jeden nezapomenutelný den, kdy jsme zkoumali teorii o pravosti tvrzení, že je moře slané ;) Při první vlně, která nás smetla, jsme tuto teorii definitivně potvrdili ;) Večer jsme zažili opravdový sajgon, kdy se nad ostrovem prohnala pořádná bouře s chapadly blesků. Byli jsme rádi, že jsme nemuseli tuto noc absolvovat pod stanem v jednom z mnoha přilehlých kempů ;) Na ostrově jsou apartmány dražší. Ten náš vyšel pro normálního smrtelníka na 280€, ale byl opravdu komfortní a velikostí byl určen pro 5 lidí. Je to ideální ubytování pro rodinu. Písečná pláž je z hotelu vzdálena pouhopouhých 50 metrů!

Saint Martin de Ré - Přístav na ostrově

Druhý den ráno jsme vyrazili na zpáteční cestu. Z večerní bouřky se nebe ještě nevzpamatovalo a v doprovodu mraků jsme navštívili město/přístav Saint Martin de Ré. Je tam pěkně, ale na La rochelle to opravdu nemá. Můžete zde využít plaveb na Fort Boyard, La Rochelle, Île d’Aix (na tomto ostrově je možná pouze pěší a kolová turistika), Boyardville. Cestou k mostu jsme se zastavili na jednom z mnohých parkovišť u břehu Atlantiku a vyrazili po plážích k tomuto dílu. V těsné blízkosti pilíře 6 jsme se vyfotili a vydali se cestou zpátky do pekla.

Vítejte v La Rochelle díl druhý - Aquarium

Počasí nám příliš nepřálo, tak jsme byli nuceni zvolit indoorový program. Pro tento druh zábavy jsme vybrali zdejší Aquarium, které je otevřené 365 dní v roce a nachází se v těsné blízkosti turistického přístavu. Parkování je zajištěno přímo u Aquaria, bohužel je ale placené. V La Rochelle je prakticky naprosto nemožné jiné než placené a vyhrazené parkování. Najdete zde pouze málo oddělených, neplacených parkovišť, ale na volné místečko musíte mít štěstí. Podle letáku a prospektů se v případě Aquaria jednalo o obrovský podmořský gigant. Realita byla trošičku jiná. Aquarium je velice hezké, je zde řada oddělených aquarií. Najdete zde od potěrů, planktonu, medúz až k chobotnicím a žralokům úplně všechno, o čem píše vlastivědný slabikář ;) Strávili jsme zde příjemné dvě hodiny. K dokonalosti zážitku chyběla maličkost. Asi tak o 5 000 000 litrů více vody ve zdejších aquáriích, což by znamenalo také větší aquária, více podmořského prostou a větší mořské exempláře k ulovení ;) Cena vstupenek k tomu sváděla a pokud hledáte větší aquarium, navštivte raději to v Saint Malu ;)

La tranche sur Mer - Hledání majáku

Slunce pomalu zapadalo a my jsme se vraceli do La Tranche Sur Mer. V letních měsících je u Antlantiku opravdu kouzelně a slunce zde zapadá velice pozdě. I když digitální kukačka odbíjí dvacátoutřetí hodinu, pořád je tu spousta světla, stále je tu spousta života a přímořského ruchu. Po zbytek dne vegetujeme a po západu slunce vyrážíme k místnímu majáku na velmi větrnou, západní pláž. Ve dne zde svá prkna leští a prohání místní opálení hezouni ;) To že to nejsou až tak úplně borci, poznáte podle zavěšeného padáku, který jim na vlnách hodně pomáhá ;) Pokud byste měli zájem, lekci surfingu dostanete v La Tranche bez problémů. Při odlivu v drtivé tmě s čelovkou na hlavě procházíme asi 2km úsekem po pláži směrem za zářícím majákem. Vyberte si ten správný, ať slepě neskončíte v moři při plavbě k tomu na ostrově l’Île de Ré;) Vzdálenost k majáku jsme na mapě malované ve zdejší školce bez měřítka překvapivě podcenili ;) Byl to divný pocit, když si uvědomíte, že nic nevidíte a v případě přílivu nevíte, kudy utéct z pláže ;) Časový harmonogram přílivů a odlivů jsme nechali na pokoji. Pláže jsou zde (i obecně na západě) obehnány dřevěnými ploty a jsou zde pouze určité vstupy a výstupy, většinou jeden vstup/výstup na konkrétní pláž. Vystupujeme z pláží a zbytek cesty noha nohu míjí mezi rezidentními domy po nové asfaltové cestě. Architektura domů je tu opravdu jiná a jedinečná. Noční ulice jsou velice dobře nasvíceny a v době mimo sezónu tu budete prakticky sami ;) K majáku se dostáváme kolem půlnoci. Bohužel je obehnán plotem s přísným zákazem vstupu k jeho těsné blízkosti. Je to veliká škoda, že zde nejsou třeba komentované vstupy. Jako turistická atrakce se mi zdejší maják zdá jako architektonické lákadlo number one. Zákaz vstupu nám nevadí, pár fotek pořizujeme kousek od jeho stavebních kamenů a vracíme se na dlouhou cestu zpět do centrum village.

Vítejte v La Rochelle díl třetí - Přístav

Nastal sluneční den „D“ pro dobytí Fort Boyard. Nasedáme do auta a známou cestou přijíždíme do La Rochelle. V místním rezidentním přístavu najdete více provozovatelů pro místní plavby kolem ostrovů a pro plavbu na pevnost Boyard. Záleží pouze na vás, který si vyberete. My máme osobní zkušenost s provozovatelem Interiles. Koupili jsme lístky a prošli se přístavem v La Rochelle. Viděli jsme zde přístav honosící se hradebními věžemi, které jsou za nějaké to éčko přístupné k výstupu na vyhlídkovou věž, dva přilehlé majáky, jejichž světlo je synchronizováno podle atomových hodin, s nekonečnou řadou lodí a korábů. Nasávali jsme jako komáři v rozpuku zdejší jedinečnou a nenapodobitelnou atmosféru.

Fort Boyard - Pevnost Boyard

Fort Boyard byl postaven pro ochranu zdejších ostrovů. Jelikož dostřel středověkých zbraní se vyvíjel rychleji, než samotná stavba Boyardu, nebyl k tomuto účelu nikdy použit a proslavil se jako středověké vězení s natáčením stejnojmenné francouzské soutěže v novodobé historii ;) Ti starší ji určitě dobře pamatují a ti mladí si ji poprvé připomenou v nových dílech natáčených francouzskou televizí právě teď ;) Na lodi jsme si vybrali místo na horní palubě. Zdejší necky jsou dobře dimenzované a vleze se na ně od 200 do 300 pasažérů. Naše loď byla zaplněna z poloviny, takže doporučení ohledně předrezervace plavby neberte až tak vážně ;) Vypluli jsme z přístavu na dvou hodinovou plavbu a míjíme břehy La Rochelle. Pohled z lodi na toto město je jiný… stejně jiný, jako z koňského hřbetu ;) Po moři se pohybujeme v uzlech, které se cestou na Boyard daly ještě spočítat ;) Loď míří čumákem k Boyardu, takže nebuďte překvapení, když se najednou z ničeho nic zjeví na hlavní palubě po pravé straně ;) Prohlídka je francouzsky komentovaná. U Boyardu se loď zastaví a obkrouží ho pro pořízení památečních fotografií. Pustí vám i památeční znělku ze soutěžního seriálu ;) Přepadne vás tady divný pocit, kdy nedosažitelný dětský cíl se najednou stává dospělou kořistí. Moc pěkně sis to v televizi naplánoval ;) Máme štěstí, naše loď si prodlužuje cestu na ostrov Île d‘Aix vyzvednout zde odříznuté turisty. Na cestě zpátky už žádnou romantiku nečekejte. Boyard je nadobro ztracen v moři a místní kapitán si něco pobrukuje pod vousy přímo do místního rozhlasu ;) Varuje ve své zkomolené, francouzské mateřštině turistickou posádku o zvýšení námořní rychlosti na počet uzlů nemožně rozvazatelných a o nutností schovat se do útrob lodí před ražbou slaných ledovců. Někdo to přeložil a uvěřil, jiný to přeložil a neuvěřil, jiný to nepřeložil a spokojeně si opaloval zadek na horní palubě..... tak i tak na sedadlech sedíte do doby, kdy vám první vlna chrstne do ksichtu (v tom nejhorším případě do objektivu ;) 5 000 kubíků slané vody, která vám následně steče do útrob bot a spodního prádla ;) Po pár vteřinách jste promočeny skrz na skrz a utíkáte se schovat do spodní paluby nebo za velín turistické lodi ;)

Po doplutí do La Rochelle jsme nechali usušit spodky, naposledy jsme místním řidičům pohrozili pravačkou a uháněli na královský posed do našeho přechodného paláce, kde se už schylovalo k hostině nevídaných rozměrů. Místní Angláni nás pohostili pokrmem pro Angličana tak typickým. Biftek středně krvavý z krávy ráno zabité ;) Musím uznat, že tato kráv(in)a nebyla vůbec špatná ;) Po dobrém jídle a litrové degustaci zdejších sladkovodních a na náš vkus i docela silných vín, jsme upadly do sladkokyselého, bezesného kómatu ...

La Tranche sur Mer - Česká kuchařka nepatří do francouzsko-anglických rukou!

Následující den zůstáváme v La Tranche. Navštívíme Účko a znovu (jako již tolikrát) se ztrácíme v místních uličkách. Studujeme dvouletou historii La Tranche, ve které se dozvídáme spoustu zajímavých informací. Ve městě je přístav, který však před rokem poškodila silná bouře, tudíž odtud lodě dočasně nevyplouvají do La Rochelle a k ostatním destinacím včetně Fort Boyard. Je to škoda, obnova přístavu je velice pomalá a prakticky kromě pilířů zde vůbec po něm není žádná památka. Lenivý Francouz se při práci nepřetrhne, ale i tak jsou zdejší poměry o hodně lepší, než u nás, kde by před stavbou takového díla došlo před jeho realizací ke kampeličkovému tunelu ;) Zajímavé je srovnaní na google earth, kde jsou mapové podklady z různých roků. Zde se můžete podívat na oba stavy a zákeřnost silných, mořských bouří. Tato měla za následek také poškození břehů a pláží a zatopení přilehlých rezidencí. Dnes je pobřeží opravené a díky ní zde vyrostla i nádherná lávka, přes kterou se můžete částí pláže procházet. Také v La Tranche bylo kompletně překopáno značení jednosměrek ze všech a do všech směrů a tak se z tohoto místa stalo bludiště nad míru bludištěm nejbludiškovatelnějším.. uf ;) Pravděpodobně francouzům chrstla slaná voda do očí při malování dopravního značení ;) Večer zveme Anglány na typickou českou kuchyni, chceme se totiž revanšovat a jejich servírovanou krávu podruhé porazit;) Bramborové placky byl z počátku dobrý nápad. Koupili jsme potřebné ingredience a nastrouhaly brambory. Už ze začátku byly zdejší brambory velice podezřelé. Jsou příliš vodnaté a po nastrouhání nám jedna várka totálně zčernala. K bramborům jsme předpřipravili kuřecí maso, které jsme do placek chtěli zamotat. Angláni kuřecí moc nemusí, mají ho plné zuby u nich doma za La Manchem. Okurkový salát byl připraven a tak jsme slavnostně navštívili kuchyň našich přátel. Rozpálili jsme první pánve a jali se těsto strčit na rozpálenou lopatu baby Jagy z perníkové chaloupky ;) Těsto se nám i přes (h)různé dohušťování moukou a vločkami prostě nespojilo… a tak z krásných placek byla jakási připálená míchanina. V polovině vaření jsme to vzdali a do syrových bramborů zahodili připálené kousky nespojené placky ;) Nutno podotknout, že hladoví Angláni během čekaní na naši českou večeři vyhasli na 3 flašky piva, takže se nálada stupňovala ;) Plán „á“ jsme tedy velice brzy nahradili plánem „bé“, kdy jsme k předpřipravenému kuřecímu masu udělali rýži, která se v množství 1kg tak trochu rozvařila. Večeře byla hotová a naservírovaná. Rudí až na prdeli jsme schovávali bramborový, toxický kompost. Angláni si však tuto nedodělanou pochutinu vyloženě vyhádali a k překvapení českých „kuchařů“ byli tímto cancem přímo nadšeni ;) Jejich chuťový apetit nebral konce a my jsme po sobě nevěřícně koukali a obávali se procesu nejhoršího a to bylo prožrání se k syrovým bramborům, po kterých by jim bylo zaručeně blbě ;) Po noční „hostině“ jsme se vydali na noční procházku po plážích. Jaká byla noc Anglánů místní zdroje neuvádějí. Ve městě v tu noc nikdo neumřel a majáky sanitek jsme neviděli ;) Každopádně na tento den nikdo z nás nikdy nezapomene ;)

La tranche sur Mer - Francie - Německo - Česko - Olomouc

V den odjezdu naposled procházím pláže La tranche sur Mer. Ráno zde na pláži při přílivu můžete vidět živé plody mořských živočichů, které jsou loveny místními francouzskými nenažranci hráběmi. Živočišná pyramida je nekompromisní. Navštívil jsem také zdejší ruiny místního přístavu. Na cestě zpátky jsem v La Tranche zapomněl svou drahou polovičku... děj to byl však záměrný a naplánovaný, takže jsem se vracet nemusel ;) Cestou zpátky v "kraťáskách" a v "tričenku" projíždím francouzským venkovem, navštěvuji větrné, jaderné (možná i radioaktivní ;) elektrárny a pás rádiových vysilačů v Německu. V česku se situace dramatický mění, je zde 13 stupňů Celsia, hustě prší a padá mlha, oblékám se do dvou mikin. To že jsem zpátky v republice mi brzy připomnělo místní plezmero na jedné z českých křižovatek. Vítejte doma, bezohlednost a chamtivost je tu doma, teď už to bude pouze horší ;)

LA FIN(íto defínito;)